Detox – Klíč k přežití

Detox a očista organizmu už není jen pro ty z nás, kteří mají nějaké chronické zdravotní potíže. Detoxikace je strategií, kterou by měl ovládnout a praktikovat každý, kdo chce žít dlouhý a spokojený život bez vyhlídek na civilizační choroby.

Přepis rozhovoru Dr. Mercoly s Dr. Dietrichem Klinghardtem

JM: Vítám všechny posluchače. Mluví k vám Dr. Mercola, který vám pomáhá převzít kontrolu nad svým zdravím. Dnes máme tu velkou čest, že se s námi spojil Dr. Dietrich Klinghardt, můj dlouholetý mentor. Před mnoha desítkami let mi pomohl pochopit některé základy přírodní medicíny. Vítejte a děkuji vám, doktore Klinghardte, že jste si udělal na tento rozhovor čas.

DK: Díky, Joe. Je mi ctí tu být.

JM: Pro ty, kteří vás neznají, byste možná mohl něco krátce o sobě říct,a pak přejdeme k dalšímu –

DK: Šel jsem na medicínu v Německu. Narodil jsem se v Berlíně. Jsem pravý Berlíňan, a pak jsem šel na medicínu. Po lékařské fakultě jsem tři roky pracoval na diplomové práci, kterou jsem si v té době nebyl jistý. Ve skutečnosti se ale stala velmi důležitou, protože jejím tématem bylo, jak autonomní nervový systém komunikuje s imunitním systémem. V té době se jí nikdo nechtěl ujmout. Dostal jsem za ni ocenění. Když ostatní nastupují na praktika (stáže) – já ji absolvoval na chirurgii, ale pouze dva roky.

JM: Obvykle tyto stáže trvají třeba osm let nebo tak něco, šíleně dlouho, šest nebo osm let.

DK: Je to tak. Když jsem dokončil svoji diplomovou práci a úspěšně ji obhájil, strávil jsem dvaa půl roku v Indii, kde jsem pracoval v lékařském centru. Tam jsem opravdu získal spoustu zkušeností, zejména ohledně parazitů a infekcí. Ty se mi tak staly od té doby jakousi vášní. Pak jsem pobýval téměř rok v Anglii, kde jsem se učil pod vedením úžasného Dr. Jamese Cyriaxe, otce neinvazivní ortopedické medicíny. Prototerapie, které razil cestu, i mnoha injekčních a paliativních technik, které jsem pak vřadil do svého léčebného arzenálu. Pak jsem se přestěhoval do USA a složil zkoušky. Jsem tu už téměř 40 let. Nepočítal jsem to. Třicet pět let?

JM: Dělíte tedy svůj čas.Nejste výhradně v USA. Jste i v Německu a vLondýně?

DK: Ano. Posledních pár let jsem měl svou praxi v Anglii a ve Švýcarsku. Mám licenci veŠvýcarsku, kde jsem začal s příjímáním pacientů. Zvládli jsme – myslím, že je to zajímavé – tedy mé skupině, na níž dohlížím, se podařilo ve Švýcarsku změnit ústavu. Narozením má nyní každý Švýcar právo na alternativní medicínu. Žádný úřad mu ji nemůže odepřít. Ta zahrnuje homeopatii, neuroterapii, akupunkturu, všechny léčebné techniky, praktické léčebné techniky.

Je to jediná země na světě, kde je komplementární nebo alternativní medicína přirozeným právem každého občana. Když se nám to podařilo, ujistil jsem se, že ve Švýcarsku dostanu licenci. Ve Švýcarsku coby takovém únikovém místě, možném únikovém místě před silami, které tady někdy vytváří až přílišné překážky.

JM: Měl jste už nějaké zkušenosti s federálními regulačními úřady ve Spojených státech?

DK: Ne. Musel jsem jaksi párkrát uskakovat před kulkami, ale ne v posledních letech. Bylo to mírumilovné.Musím říci, že stát Washington se ke mně v různých otázkách zachoval velmi velkoryse. Pobývám v něm už více jak 20 let. Nic vážného se neobjevilo. Opravdu mě to velmi těší a jsem za to rád.

JM: Skvělé. Znáte řadu různých oblastí. Přicházejí za vámi lidé z celéhosvěta. Většina z nich již s mnoha zkušenostmi s ostatními klinickými lékaři. Lymská borelióza je určitě jednou z vašich specializací a neurodegenerativní nemoci. Zajímalo by mě, kvůli jakým nemocem vás lidé v současné době nejčastěji vyhledávají.

DK: Začněme toxicitou. Mám velmi dobrého přítele, Dr. Richarda Straubeho, který je hlavním toxikologem v Německu. Vyvinul terapeutickou aferézu – jedná se o proceduru čištění krve, při níž z ní odfiltrujete nečistoty. A pak, protože ty toxiny v ní jsou koncentrované, je můžete analyzovat dostupnými laboratorními metodami.

Před deseti lety stejným toxikologickým testem našel v průměru v populaci 20 toxinů, které překračovaly práh detekce. Za pouhých 10 let jejich počet přesáhl 500, což je šokující číslo. Chystá se ten výzkum v nejbližší době publikovat. Prováděl ho na 1200 pacientech. Je to jedna z největších toxikologických studií.

Předními toxiny jsou samozřejmě hliník, baryum, lithium a stroncium. Ty pocházejí z geoinženýrství. Jakoby na nás pršely, padaly nám na hlavu. Mnoho těchto toxinů jsou konkrétně mitochondriální toxiny. Mým velkým koníčkem mi byl vždy detox a očista těla, ale dnes už to není jen jakýsi koníček. Pro každého člověka je to strategie k přežití.

Když jsme spolu téměř před 20 lety napsali tuto krásnou práci o tom, jak používat přírodní látky pro detox, nabyly tyto otázky mnohem více na významu a vystoupily do popředí. V zásadě platí stará teorie. Pokud kontaminujete tělo umělými toxiny, neuloží se všude, ale v určitých částech, jakýchsi úložištích nebo depech těla.

Když v nich překročí toxicita určitou mez, ztrácí v nich imunitní systém kontrolu nad mikroby, které v těchto částech jsou. Stávají se oblastmi osídlenými mikroby, ať už se jedná o bartonellu, lymskou boreliózu, babézii nebo herpes viry a další. Nejsou všude, ale zároveň velmi přísně nastavují režim hospodaření v určitých schránkách těla. Nelze v nich rozlišit mezi toxicitou a infekcí. Souvisejí spolu. Je to jakýsi balíček.

Už 20 let se lymskou boreliózou zabývám a nedávno jsem vyvinul léčbu, která neobsahuje antibiotika, protože léčit lymskou boreliózu antibiotiky je zásadní chybou. Vyňal bych z ní čerstvé kousnutí klíštěte. Antibiotika mají své místo. Nicméně léčit chronickou lymskou boreliózu antibiotiky, to nikdy v žádném případě. Dnes už toho víme o mikrobiomu dost, i o tom, jak jsou tyto struktury v nás citlivé.

Nejnovější vývoj posledních dvou let mapuje má práce s Judy Mikovitsovou. Byla součástí naší expertní skupiny (think tanku) tehdy v roce 2006 nebo 2007. Snažila se nás tehdy upozornit na skutečnost, že v naší DNA jsou zakořeněné retroviry. A že určité podmínky prostředí vyřazují z fungování náš mechanismus k jejich umlčení, čímž se stávají aktivními. Za posledních 10 let s nimi nastalo opravdu boží dopuštění.

Retroviry, nejznámější z nich je virus lidské imunitní nedostatečnosti (HIV), ale existují stovky dalších. Většina z nich je imunosupresivní. Rád bych preferoval termín „imunitu-narušující“. U některých aspektů imunitního systému dochází k nabuzené regulaci (upregulation), u jiných aspektů ke snížené regulaci (downregulation – pokles citlivosti přílišným vystavením účinků léčiva – pozn. překl). To nás dělá nesmírně zranitelné vůči lymské borelióze, mykoplazmě a bartonelle.

Úplně jsme ztratili kontrolu nad mikrobiálním prostředím, které tam vždy bylo. Vývoj člověka v jeho životních podmínkách šel kupředu i při docela nepřátelském prostředí. Nejprve tu byli dinosauři, tygři a další nám nepřátelští tvorové. Ale to hlavní nepřátelství, se kterým jsme se setkali, přicházelo z mikrobiální říše. Velmi pomalu jsme se vyvíjeli i navzdory parazitům a mikrobům. Náš imunitní systém musel mít náskok před invazivními silami. Během posledních 10 let jsme nad nimi ztratili kontrolu. Svou podstatou je to velmi, velmi závažné.

JM: Souhlasím. Před několika měsíci jsem měl šanci dělat rozhovor s doktorkou Mikovitsovou. Nevím, zdauž jsme ho zveřejnili, ale byl zajímavý. Četl jsem knihu o retrovirech. Jak ji napsala, to je skoro jako román nebo špionážní román.

DK: Ano.

JM: Ale chci se vrátit k tématu očisty a detoxu, protože ten nárůst… to je tedy od vás smělý výrok. Tozvýšení bylo z 10 na 500 v posledních…

DK: Ne. Z 20 na více než 500 toxinů během 10 let.

JM: Děkuji za upřesnění. Takže z 20 na 500.

DK: To je dramatický nárůst.

JM: A to sestalo v krvi?

DK: Afereza funguje následovně: Máte dvě intravenózní jehly. Jednu máte v jedné paži adruhou v druhé paži. Z jedné paže se odebere krev, přefiltruje se přes filtrační systém, a poté se tato filtrovaná krev znovu injektuje do druhé paže. To trvá déle než tři hodiny. Celý objem krve

se několikrát promyje. Prochází tisícemi kilometrů malých kapilár, které ten sajrajt odfiltrují. Zbyde vám pak pouze tzv. eluát (výluh).

Potíž v toxikologii spočívá v tom, že mezi toxinem v krvi a reakcemi na něj opravdu neexistuje závislost co do jeho dávky. Nejmenší množství toxinu může spustit obrovskou reakci, a menší nebo větší množství některých jiných věcí třeba nemusí vyvolat reakci žádnou. Dostupné toxikologické zkoušky mají určitou prahovou hodnotu. Cokoli už testujete, lze detekovat až v určité koncentraci. On použil stejný přesný toxikologický test, jaký se používal před 10 lety, když jste v průměru našli 20 toxinů nad prahovou hodnotou.

Tato poslední studie na 1200 pacientech jich ukázala přes 500. To je exponenciální nárůst, který není slučitelný se životem. Musím to říci velmi jasně. Cituji inteligentnější lidi, než jsem já. Toto už není slučitelné se životem, s podmínkami uvnitř v těle. Detoxikace pomocí různých metod, které máme, je v této šílené době naprostou nutností, chcete-li ji přežít.

JM: Ano. Chci zabrousit k některým detailům. Jen jednu rychlou otázku úvodem: Je většina těch toxinů rozpustnáv tucích? Jen mě zmátlo – vím, že v krvi je nějaká rovnováha. Ale většina z nich bude tuk. To patří k tomu problému, protože se musí udělat tuková biopsie, abychom získali opravdu dobrou analýzu toho, co se děje.

DK: Ano. Laboratoř Dr. Lassetera v Texasu byla uzavřena. To byla laboratoř, kterou jsme běžněvyužívali k analýze tuku. Je to velmi, velmi obtížné – toxikologie není v této zemi podporována. Ale existují i další toxiny. Existuje thimerosal, který se pyšní tím, že je rozpustný ve vodě. Glyfosát je rozpustný ve vodě. Dva z hlavních toxinů jsou rozpustné ve vodě.

Cestují velmi rychle v jiných schránkách, než je mozek nebo tukové tkáně. Rády uvíznou v ledvinách, v plicích a v kostech. Toxiny rozpustné v tucích mají téměř všechny benzenové deriváty, insekticidy, pesticidy nebo herbicidy. Rády se usazují v tukové tkáni, což z nich činí silné neurotoxiny, protože mozek každého člověka je většinou jen tuk. Oba vyžadují odlišné metody detoxikace.

JM: Fajn. Jaké jsou vaše oblíbené přístupy? Protože tu máme dvě komponenty.Tou první je běžný člověk, protože jde o expozici, kterou máme prakticky všichni a měli bychom detoxikaci dělat pravidelně, chceme-li se v budoucnu těmto nemocem vyhnout, zejména těm neurodegenerativním. Přemýšlím… Naše studie před 20 lety se týkala chlorely. Jsem jejím velkým fanouškem. Beru jí asi 15 gramů denně, což je 50 tablet, a pak infračervenou saunu. Co doporučujete většině lidí za postup?

DK: Ano. Toxinů existují tisíce. Odhad je, že každý z nás má v sobě více než 20 000 různých chemikálií, které musí být od sebe pečlivě oddělené, aby mezi sebou nereagovaly. Mezi všemi těmi chemikáliemi však existují dva toxiny, které se ukazují jako klíčoví pachatelé. Jsou jimi glyfosát a hliník. Ve skutečnosti spolu velmi dobře spolupracují na zničení vašeho mozku.

Vezměme si jako první glyfosát. Glyfosát je analogem aminokyseliny glycinu. Váže se v těle v místech, kde skutečně potřebujeme glycin. Glycinu nemáme dostatek, protože je součástí všech detoxikačních enzymů. Všechny jsou přepracované. V tomto procesu je glycin využíván a spotřebováván. Většina z nás nedělá co se týče stravy dost proto, abychom se přijímání glyfosátu vyvarovali a ubránili. Glyfosát je v současné době ve veškerých potravinách, dokonce i v těch bio. Za chvíli se k tomu dostanu. Snažíme se saturovat tělo glycinem. Asi tak lžičku, rovnou lžičku dvakrát denně. Chutná jako cukr.

JM: To je hodně glycinu. Čajovou lžičku?

DK: Ano.

JM: Ne. Já beru jednu osminu čajové lžičky dvakrát denně.

DK: Ano.

JM: To je asi tak gram.

DK: Ano. Jakmile si vezmete větší množství, okamžitě vám stoupne glyfosát v moči. Toho chceme docílit. Chceme glyfosát v moči. Nepřejeme si ho v mozku.

JM: Ano.

DK: Takže alespoň na chvíli užíváme vysoké dávky glycinu. S tím nejsou žádné potíže. S tím nejsou žádnéproblémy. Ta druhá studie, která byla zveřejněna, je sice pouze studie o kuřatech, ale ukazuje, že kyselina huminová a kyselina fulvová mohou zcela vyčistit orgánové systémy kuřete. Nohy kuřete jsou plné glyfosátu. Kuřata ho absorbují. Cestuje do mozku, do jater, do kostí, téměř do každé orgánové soustavy. Jen jsem byl překvapen, že kyselina huminová nebo fulvová ho dokáže velmi rychle odstranit.

JM: Vraťme se znovu ke glycinu. Protože jste doporučil dost vysokoudávku, tedy čajovou lžičku.

DK: To jsou 4 gramy, urovnaná čajová lžička.

JM: Myslel jsem si, že to může být i víc. Ale dobrá tedy, tak 4 gramy. Po jak dlouhou dobu takovou dávku doporučujete? Určitě ne donekonečna.

DK: Záleží na tom, jaké má dotyčný stravovací návyky.

JM: Dobře.

DK: Vraťme se ke glyfosátu. V USA mají biopotraviny 80 % glyfosátu jako ne-biopotraviny. Pokud si vzpomínám, takto to změřil [největší americký maloobchodní řetězec s biopotravinami] Whole Foods Organic Food, což nemusí být reprezentativní. Máme ale i způsob, jak měřit geoinženýrské mraky na obloze. Je v nich nejen hliník, stroncium a baryum, ale i glyfosát. Prší nám na hlavu. Jsou v nich retroviry a glyfosát. Nechali jsme si to otestovat. Prší tedy i na pole, kde se pěstuje bio.

Okolní vzduch, kovy a látky rozprašované ve vyšších zónách atmosféry v nich nezůstávají. Klesají dolu a usazují se na polích a vodních plochách planety. Všechny oceány jsou jimi pokryté. Je to velká katastrofa. Je to vojenský program, který probíhá mimo kontrolu demokratických institucí. Nikdo na něj nedohlíží. Podílí se na něm 42 zemí. Je to velký průšvih.

Nemůžete glyfosátu efektivně uniknout, leda se skleníkem. Ale musíte ty rostliny zalévat. Nanočástice dokážou proniknout všemi konvenčními filtrační systémy. Pokud zaléváte rostliny, v té vodě jsou nanočástice, malé plastové kuličky s hroty hliníku a dalšími látkami. A glyfosátem, který se objevil až v posledních dvou, třech letech.

JM: Nedávno jsem si procházel zprávu o kvalitě vody z míst, kde žiji. Toxinem č. 1 je v níglyfosát. Mám na mysli řádově; je o dva, o tři řády výš než zbytek.

DK: Ano. Je to až šokující. Jsem velkým fanouškem práce Stephanie Seneffové, kterátuto záležitost bez cizí pomoci vynesla na světlo světa. I když existují tisíce dalších toxinů, glyfosát mezi nimi skutečně zaujímá první místo.

Víte, nedávno proběhl v Americe takový průzkum, který se týkal zdraví. Zahrnoval všech 50 zemí. Pokud jde o všeobecné zdraví, USA byly na pozici číslo 49, navzdory vašim poznatkům. Vím, že máte obrovský vliv na zdraví v této zemi, ale je to stále příliš malá skupina, třebaže jakkoli početná. Ale my potřebujeme víc.

V dětské úmrtnosti se USA řadí na 29. místo, za Mexikem a za dalšími zeměmi, které obvykle pokládáme oproti USA za níže postavené. Celé to souvisí s používáním glyfosátu. Je stříkán na pole. Protože je rozpustný ve vodě, déšť ho smývá. Dostává se do řek, a je tedy dále rozptylován. Oceány jsou ho plné. Velmi dlouhou dobu se nerozpadá. Takto to děláme. Máme tu kyselinu huminovou, kyselinu fulvovou. To je v zásadě rašelinový extrakt z rašeliniště.

JM: Ano.

DK: Na chvilku tedy aplikujeme glycin. Sledujeme vyloučené množství glyfosátu v moči. Až se zpomalí- u některých lidí za dva měsíce, u jiných třeba za šest měsíců – ustoupíme od vysokých dávek glycinu a pokračujeme v něm s menšími dávkami.

A pak tedy hliník. Hliník je mnohem hrozivější. Hliník může v těle existovat ve formě 1+, 2+ nebo 3+, jako železo. Stephenie Seneffová ukázala, že hliník, jakmile se dostane do mezibuněčného pojiva, mezibuněčného prostoru, tak úplně mění napětí v buněčných stěnách, v napětím řízených kanálech, a má hluboký vliv na mikrostrukturu, na mikroskelet našeho mezibuněčného pojiva.

V zásadě narušuje receptory, které máme na buněčné stěně, hormonální receptory, neurotransmiterové receptory, inzulínové receptory a další. Ty všechny hliník rozkolísává a brání jejich správnému fungování. Má opravdu silný účinek, silnější než kterýkoli jiný toxin.

Stephanie Seneffová ukazuje, že glyfosát působí jako chelatační činidlo. Přijímáte-li ve stravě glyfosát, váže na sebe všechny minerály. Už je tak nemůžete vstřebat. Tím nám tedy v těle vyčerpává stopové minerály. Existuje však jedna výjimka. A tou je hliník. Funguje jako urychlovač (shuttle agent) hliníku. Váže hliník. Bere hliník přes střevní stěnu do tkání a široce ho distribuuje dál. Distribuuje ho chaotickým způsobem do těla.

Víme, že jsme svědky epidemie poruch štítné žlázy. Každý trpí její sníženou funkcí. Je v ní glyfosát. Glyfosát ve stravě, ale spárovaný s hliníkem, rovná se zvýšená propustnost střeva. Váš hliník – jak říkáme v Anglii nebo v Německu – má bohužel jako kov afinitu k nervovému systému. Skončí v mozku. Skončí v míše, v nervovém systému střeva. Blokuje mnoho zdravých životně důležitých funkcí našeho systému. Abyste ho vyloučili z těla, je to často až věda.

Chris Exley, hlavní badatel o hliníku v Anglii a můj přítel, zjistil, že potřebujete zejména oxid křemičitý (silica). Musíte zvýšit jeho příjem. Tady je podle mého názoru zavádějící, když si myslí, že k tomu stačí pouze pít fulvovou vodu. Fulvová voda, jak ji dnes máme v USA, je v plastových lahvích. Je plná ftalátů a dalších věcí, které jdou s plasty ruku v ruce, takže tady není akceptována.

V Anglii ji můžete získat ve skleněných lahvích, což už může být přijatelnou volbou. Ke zvýšení příjmu oxidu křemičitého používáme především byliny. Zajímavé je, že jednou z takových bylin s nejvyšším obsahem oxidu křemičitého, je koriandr. Dr. Yoshiaki Omura provedl asi před 20 lety takovou studii, v níž ukázal na modelu zvířete, že obsah hliníku lze velmi rychle snížit pouhým podáváním extraktu z koriandru.

Další dobře známá bylina s vysokým obsahem oxidu křemičitého je přeslička. Použili jsme jeden produkt z Belgie, ten lipozomální oxid křemičitý. To je BioSil. To je jedna část. Také ale vyšlo najevo, že hliník dokáže mobilizovat kyselina citrónová. To je v podstatě citronová šťáva. Doporučujeme lidem, aby si ráno vymačkali do lahve s vodou citrón a popíjeli ji celý den. Kyselina jablečná je další, která je publikována. To je jablečný ocet. Můžete si ale teď koupit kyselinu jablečnou i ve formě kapslí nebo použít malát hořečnatý, je-li to vaše oblíbená forma hořčíku, a zkombinovat tak výhody.

Pro mediky používáme desferal. Je injekčně aplikovatelný a injikuje se jednou týdně subkutánně (podkožně). Je to vynikající detoxér. Vyvstávají nicméně otázky, zda prochází hematoencefalickou bariérou, nebo ne. Oxid křemičitý (silica) ano. Desferal pravděpodobně ne, ale množství hliníku v těle můžete zmenšit injekcí jednou týdně. Tyto věci stojí na mém seznamu úplně nejvýše. Zbytek pak tvoří toxiny rozpustné v tucích, které mohou být…

JM: Než se dostaneme k těm rozpustným v tucích, pojďme dokončit hliník, protože ten je důležitý. Když tělo zásobujeme oxidem křemičitým (silicou), přesličkou, koriandrem – a on dá zabrat tkáním, je s mozkem v rovnováze nebo je zapotřebí zvláštní přepravy, abychom ho odstranili z mozku? Protože to je místo, kde…

JM: Dobře. Takže ten oxid křemičitý ho všechen nachytá?

DK: Určitě se dostává skrz hematoencefalickou bariéru. Když to děláme, vidíme časem pozoruhodné zlepšenífunkce mozku. Mimochodem, zapomněl jsem se o tom zmínit, ale je to už dlouho známé, že když provádíte metalurgické vyšetření různých rakovin, zejména rakoviny prsu, vždy jsou ty tkáně plné rtuti a hliníku. Oba tyto prvky mají devastující synergický efekt.

JM: Dobře. Děkuji.

Pokračování v dalším článku zde >>>

Udělej si s námi svou vlastní inventuru toxinů ve tvém životě.

Připoj se do On-line tréninku Detox-Check a získej obsáhlý přehled, které toxiny tě obklopují a JAK se jich začít zbavovat.

>>> Přihlásit se můžeš zde <<<