Bršlice je snad pro všechny zahrádkáře naprostou pohromou. Rozmnožuje se oddenky a v momentě, kdy se jí pořádku milovný pěstitel snaží vypudit ze záhonu, se neúnavně rozmnožuje a roste z každého kousku kořínku roztroušeného v půdě. Katastrofa, ale jen pro zahrádkáře! Naštěstí se doba mění a lidé začínají nahlížet na divoké byliny jako na malé nenápadné poklady.
Horlivý zahradník si neuvědomuje, jakého přítele vykazuje za hranice svého záhonu. Pokud bršlici opravdu ani ty na záhonu nesneseš, pomoc je velmi snadná. Tam, kde ji nechceš, ji prostě sněz. Její chuť se hodně podobá nati petržele nebo celeru, je jen trochu více “ořechová”, ale není zdaleka tak náročná na péči jako petržel. Ani slimáci jí nežerou. Roste prostě všude a nepotřebuje tě k tomu. To je mimochodem jedna z vlastností, která do tebe společně s ní vchází.
Už ve starém Římě si bršlice vážili jako hodnotné zeleniny.
Jak už její jméno napovídá, jde o nohy. Kozí nohu mají většinou lidé, kteří se jedné noci probudí s nevýslovnou bolestí v prstech u nohou. Nejčastěji je to palec a ten je pak krásně tmavě modrý jako kopýtko mladé kozy. Tak většinou přichází dna. Bršlici odedávna používaly naše babky jako hlavní bylinu při postižení dnou.
Při dně dochází k extrémnímu nahromadění kyseliny močové v krvi a následné bolesti kloubů jsou typickými symptomy této nemoci. Krystaly kyseliny močové se hromadí nejen v kloubech, ale také ve sliznicích, vazech, v kůži a v ušních chrupavkách. Postiženy jsou také ledviny, pokud je nemoc neléčena, může dojít až ke vzniku ledvinových kamenů.
Bršlice obsahuje 2 x více vitaminu C než kadeřávek, dále velké množství provitaminu A a bílkovin (vhodný zdroj pro vegany), výjímečně vysoký obsah minerálů a stopových prvků jako: železo, mangan, měď, titan a bór.
Dále éterické oleje a kumariny, které podporují tvorbu antikoagulantů, látek snižujících srážlivost krve – dobrá prevence embolií.
Ve spisech Hildegardy z Bingenu je bršlice popisována jako vzácná klášterní bylina, kde byla cíleně kultivována. Tato mystička německého středověku popisuje její účinky takto:
podporuje trávení, rozpouští kyselinu močovou (důležité při dně), projímavá, antirevmatická, odvodňuje a působí protizánětlivě.
Vzhledem k jejímu sklonu vyskytovat se ve velkých skupinách, je bršlice snadno k nalezení a sklizeň tudíž netrvá příliš dlouho. Během vaření, podobně jako špenát, hodně slehne, takže při sběru nešetři. Bršlice není příliš vybíravá, roste opravdu téměř všude. Všeobecně ale platí: nesbírej v okolí silnic a v parcích, kde konají psi své potřeby.
Můžeš ji podusit jako špenát. Její chuť se změní, ale bohužel všechny vitaminy a další látky citlivé na teplotu vyšší než 40°C se znehodnotí.
U nás doma se ji snažíme konzumovat v čerstvé formě. Můžeš ji nakrájet do salátů, vmíchat s ostatními bylinkami do másla, je vhodná do studených letních polévek (gaspacho) a samozřejmě nemůže chybět v žádném opravdovém zeleném smoothie.
Na zimní období ji můžeš naložit podobně jako kyselé zelí. Takto fermentovaná získá ještě další kvality.
Takže, milý příteli, neváhej a vydej se na pouť do zeleně! Čekají tam na tebe poklady, které ti žádný z obchodních domů nemůže nabídnout. A ještě jednu výhodu nakonec: nikdo tam na mezi nebude po tobě chtít zaplatit!
Bršlici jsme věnovali celou kapitolu v naší Divoké kuchařce. Recepty s ní jsou neuvěřitelně chutné a i naše děti je milují.
Bršlici jsme zařadili i do našeho Divokého vaření a Divoké kucařky.