Většina lidí zná vojtěšku v naklíčené formě jako chutné klíčky do salátů nebo sendvičů. Skutečná rostlina, která je známá také pod názvem vojtěška setá (Medicago sativa L.), však není moderním fenoménem ze zdravotnické scény, ale prastarou plodinou z čeledi bobovitých, jejíž původ v Asii sahá až do šestého století našeho letopočtu. V překladu z arabštiny znamená vojtěška – Alfalfa „otec všech potravin“, což vychází z úžasné výživové hodnoty této rostliny.
Vojtěška je charakterizována jako potentní rostlinný zdroj bílkovin a je považována za skutečnou zásobárnu životně důležitých látek. Kromě vitaminů A, B1, B6, C, E a vitaminu K poskytuje tato naklíčená zelenina pozoruhodné množství vápníku, draslíku, hořčíku, železa, zinku a fosforu a také esenciální aminokyseliny tyrosin a tryptofan. Pro odborníky na výživu je zajímavý zejména vysoký obsah sekundárních rostlinných látek, antioxidantů a chlorofylu, které mají preventivní vliv na zdraví.
Díky vysokému obsahu chlorofylu vojtěška podporuje naši acidobazickou rovnováhu. Její detoxikační vlastnosti prospívají zejména játrům. Antioxidanty, které obsahuje, působí v našem organismu také jako lapače radikálů a mohou dokonce poskytovat přirozenou ochranu před radioaktivním zářením. Vojtěška má údajně také čisticí účinky na krev a chrání před plísňovými infekcemi.
Tím však škála využití této energetické rostliny není zdaleka vyčerpána. V tradiční čínské medicíně (TCM) se semena vojtěšky používají k léčbě ledvinových kamenů, zadržování vody v těle a otoků. Působí také protizánětlivě, proti horečce, hemostaticky, povzbuzují chuť k jídlu a dokáží pomoci regulovat hladinu cholesterolu.
Vědci se domnívají, že největší zdravotní hodnota klíčků vojtěšky spočívá v obsahu saponinů, který se během procesu klíčení zvyšuje o 450 %. Saponiny jsou povrchově aktivní sloučeniny, které jsou zvláště užitečné ve střevech. Velké množství bakterií ve střevech a v případě dysbiózy je vždy hrozbou pro imunitní systém, který je zde z velké části umístěn právě zde.
Podle zjištění Petera Cheekeho, profesora výzkumu výživy na Oregonské státní univerzitě, mají saponiny stimulační účinek na imunitní systém. Toxické střevní prostředí je údajně jedním ze spouštěčů zánětlivých onemocnění, jako je například artritida. Saponiny mohou pomoci snížit produkci toxinů podporujících záněty ve střevech. Tyto sekundární rostlinné látky jsou účinné také proti virům a plísním, protože ničí škodlivé bakterie a podporují růst těch prospěšných.
Saponiny vykazují působení i vůči nádorovým buňkám. Podle Dr. A. Venketeshwer Rao z Torontské univerzity působí proti rakovině třemi způsoby.
Vzhledem k překvapivému působení těchto sekundárních rostlinných látek ve střevě a s tím souvisejícímu posílení imunitního systému vyvstává otázka, do jaké míry mohou být protizánětlivé vlastnosti zejména saponinů účinné proti autoimunitním onemocněním, jako je lupénka.
Silný imunitní systém se obvykle dokáže bránit škodlivým organismům dříve, než se stanou nebezpečnými. Když je však imunitní systém v nerovnováze, nemoci to mají snadné. Autoimunitní onemocnění, jako je systémový lupus erythematodes (SLE), jsou obzvláště drastickým projevem nerovnováhy organismu.
Při těchto onemocněních se imunitní systém mylně zaměřuje na vlastní tělo pomocí protilátek. Tyto protilátky způsobují záněty, rozežírají tkáně a v nejhorším případě mohou „systematicky“ poškozovat celé orgány.
Je proto o to překvapivější, že rostliny bohaté na saponiny se zdají být schopny těmto destruktivním procesům čelit. Saponiny obsažené ve vojtěšce se totiž v klinických testech ukázaly jako slibný lék při autoimunitních onemocněních.
K tomuto závěru dospěla například studie na zvířatech, kterou provedla Národní tchajwanská univerzita v Tchaj-peji. Imunitní systém laboratorních myší, kterým byl podáván extrakt z klíčků vojtěšky, měl výrazně méně T-lymfocytů než imunitní systém kontrolní skupiny. Příznaky typické pro lupus se odpovídajícím způsobem snížily. Kromě toho se nejen prodloužila délka života pokusných zvířat krmených vojtěškou, ale také se snížily známky infekce v krvi a méně často se vyskytovala onemocnění ledvin.
Pro nás lidi je tato studie dalším potvrzením obrovské léčivé síly klíčků vojtěšky. Ať už trpíte autoimunitním onemocněním, nebo ne, s vojtěškou můžete posílit svou obranyschopnost. Váš imunitní systém vám poděkuje!
Klíčky vojtěšky jsou dnes k dostání v každém dobře zásobeném supermarketu. Nejvíce životně důležitých látek však získáte, pokud si klíčky sami vypěstujete a budete je jíst čerstvé jako syrovou potravinu. Samotné klíčení je nejen snadné, ale je také radost sledovat, jak vzácné rostlinky rostou!
Používejte vhodné pomůcky na klíčení, vícepatrové nakličovadlo nebo obrácenou uzavřenou zavařovací sklenici. Vezměte jednu až tři polévkové lžíce semen BIO vojtěšky a zalijte je studenou vodou v nádobě na klíčení. Semena není nutné předem namáčet, protože snadno klíčí.
Vodu je třeba nechat pomalu odtékat otvorem v nádobě na klíčení. V ideálním případě rostoucí semínka třikrát denně propláchněte čerstvou vodou. Semena obvykle začnou klíčit již následující den.
Obvykle se uvádí, že po 10 až 14 dnech je aminokyselina L-kanavanin, přirozený antinutrient semen, zcela rozložena. Některé studie však uvádějí, že je lepší nechat rostliny klíčit déle, přibližně 3 týdny! – Vojtěška je k dispozici také v koncentrované formě jako prášek, který můžete použít například jako vitalizující přísadu do koktejlů.
Jak přesně klíčit vojtěšku a připravovat vitální a lahodné recepty ti ukážeme v našem kurzu Zázračné klíčky zde >>>