Bylinková sezóna je v našich klimatických podmínkách omezená. Do zimy nehledí většina z nás, kteří jsme si zvykli přes jaro a léto na denní přísun divokých bylin příliš optimisticky. Přesto i zima má v kruhu roku své významné místo, a my se na ni můžeme připravit. Mezi naše tři neoblíbenější konzervační metody patří nakládání do oleje, fermentace a sušení. Mrazení nebo zavařování nedoporučujeme.
Nakládání do oleje je velmi snadné a rychle proveditelné. Důležité je použít kvalitní oleje – pouze extra nativní a za studena lisované. Takové oleje jsou vždy v tmavé skleněné lahvi. Podle toho je snadno v prodejně najdeš.
Pro výrobu aromatického oleje stačí naložit do oleje několik aromatických bylin jako např. popenec, tymián, oregano, bazalku, lichořeřišnici. Lahev necháme stát na tmavém místě cca 2 týdny. Olej pak můžeme použít k dochucení salátů a dalších jídel.
Známou a velmi oblíbenou variantou konzervace je výroba domácího pesta. K jeho přípravě se nemusíme omezovat na známou bazalku a česnek medvědí, ale můžeme improvizovat téměř se všemi divokými bylinami. Úžasně chutná pesto z lichořeřišnice a z bršlice.
Výjimkou je kopřivové pesto, které neděláme do zásoby, ale konzumujeme ho okamžitě. Po velmi krátké době hořkne a je téměř nepoživatelné.
Pesto můžeme vyrobit jen z bylin, oleje a soli nebo ho můžeme dochutit různými semeny a ořechy jako např. slunečnicovými semínky, mandlemi, kešu a vlašskými ořechy. Přidání sýra není nutné. Pokud by nám chuť sýra chyběla, můžeme nahradit trochou lahůdkového droždí. Mnoho další inspirace pro výrobu pest najdeš na našem Youtube kanále.
Podle našeho názoru je fermentování, kvašení divokých bylin nejlepší formou konzervace. Nejen, že všechny vitální látky zůstanou zachovány, ale díky mléčnému kvašení přibývají další, většinou probiotické bakterie a vitaminy, které jsou pro naše tělo hodnotným doplňkem zvláště v chladných měsících roku. Fermentační princip zná jistě každý z výroby kysaného zelí. Existují i další formy fermentace – pickles (recept zde), kváskový chléb (recept zde), kombucha, vodní kefír a dřínové olivy (recept zde). Divoké bylinky můžeme přidat do kysaného zelí nebo do zeleninových pickles. Dokonce je můžeme naložit úplně zvlášť. K tomu je nejvhodnější bršlice kozí noha.
Fermentační proces může nastat také u našeho doma vyrobeného pesta. Příznakem je vypouklé víčko u skleničky a po otevření z oleje stoupají bublinky. Smutek z nepovedeného díla tady není na místě. Zfermentované pesto je většinou ještě zdravější. Má sice trochu nakyslou chuť jako kysané zelí, ale když si na ni zvykneme, určitě nám zachutná.
Podrobné informace a postupy o fermentaci jsme pro tebe připravili v našem online-kurzu „Síla fermentace“ .
Sušení je klasickým a jednoznačně nejstarším postupem, který využívá mnoho lidí. Je jednoduchý a nestojí žádnou energii. Je nasnadě, že se během této techniky z bylin vytrácejí těkavé látky jako některé éterické oleje. I vitaminy a enzymy pomalu oxidují. Každopádně je sušení klasikou a je dobré s ním začít včas a vytvořit si tak dostatečné zásoby na zimu. Dobře usušené byliny je nutné skladovat v uzavíratelných sklenicích, aby nedocházelo k dalším ztrátám živin.
Pro přípravu zelených smoothie můžeme sušené byliny přes noc namočit a ráno i s vodou a s ostatními ingrediencemi rozmixovat.
Rádi také sušíme kopřivová semínka, která můžeme všestranně použít při vaření i nevaření. Více informací o kopřivovém semínku zde ->