Denisa Říha Palečková
Léčivý dotek. Tajný lék, na který mnoho partnerů zapomnělo
Denisa Říha Palečková
Přináší zcela nový pohled na intimitu a metody, jak tuto oblast využít pro zdraví, štěstí, partnerský život a osobní rozvoj. Díky svým kurzům, přednáškám a článkům pomohla od roku 2002 již mnoha tisícům lidí k radostnějšímu a naplněnému životu.
Více o expertovi
Prostor pro diskuzi
Přidat komentář
Chceš mít možnost podívat se na příspěvek i později?
Zde máš možnost pořídit si kongresový balíček za zvýhodněnou cenu
Perfektní…moc děkuji?
Děkuju paní Deniso za hezkou přednášku. Jak jste říkala, že jste vypadala na 15 ve 22 letech, tak teď nevypadáte o moc starší. Prostě krásná žena.
Představte si, že moje matka se 3x vdávala. Moje dětství bylo stěhování se k novému tatínkovi.
Bylo to hrozný!! Taky bylo hrozný, že mě v 9 letech odtrhli od velkého „bratra“. On byl od prvniho tatínka, já od druhého. V sedmnácti jsem prožívala muka, že se zamilují do hocha a bude to můj bratr!! Měla jsem též za povinnost cizímu člověku říkat „tatínku“. Ani nevím, jak jsem to všechno mohla v psychickém zdravi přežít, dokonce s výbornýma výsledkama ve škole!! Je ale fakt, že jsem byla úplně jiná, než ostatní děti, pak mládež. Připadali mi směšni s těmi jejich „hi hi hi“. Byla jsem na svůj věk velmi vážná, uzavřená, nepřístupná. Zdá se mi, že jsem se začala chovat normálně a srovnala jsem se s okolím až tak ve 30 letech! Ale i tak, to co vám teď otevřené píšu a nevadí mi, že to bude třeba číst celá skupina, jsem prvně i se všema jinýma detaijlama, co to hrůzný dětství přinášelo, řekla prvne krát, když mi bylo asi 60 let!! Náhodně potkané terapeutce v přírodě, na kopci, s výhledem do daleka, kam jsme obě přišly relaxovat. Ani nevím, kdo to byl a odkud se vzal!! Byla jak seslana z nebe. Ona měla taky svoje problémy. Proto tam byla. Taky mi je svěřila. Společně jsme si pomohly. Byli to krásné uvolnění. Za dalších pár let jsem mohla říct kamarádce a teď, když je mi 73 let, i vám a potažmo všem. Konečně jsem “ volná“
Přeju hodně úspěchů ve vaší práci.
Já sama jsem se z vnitřních tajných problémů díky Bohu ??? dostala, takže nemusím být váš klient. Ať ale ostatním hodně pomáháte. ?
Děkuji za krásné sdílení! Klobouk dolů, máte za sebou úžasnou cestu <3
Dobry den Deniso, velice Vám děkuji za úžasný rozhovor. ????❤??
SUPER??? ??? ???SUPER
Deniso, děkuji za další krásný rozhovor. Sleduji Vás už dlouho a máte můj velký obdiv a respekt za vše, co děláte a jak pomáháte ženám a párům žít lepší život.
Krásný rozhovor, je vidět, že vám to vše jde od srdce, že to není jen profese, ale srdeční záležitost. To není jako se u poloznuděného terapeuta vypovídat, a uvědomujete si, že vás poslouchá jen napůl a napůl si myslí, co bude dělat o víkendu. Z vás čiší nadšení a pochopení a prožívání a život …
Mně je – jako paní v komentáři nade mnou – 73 let. Měla jsem milující rodiče, ale byli oba „bezdotykoví“, nikdy mne nikdo nepohladil, neobejmul, ani mé tři sourozence. A přitom maminka s námi byla doma, což rozhodně byla rarita, maminky všech spoužáků byly zaměstnané, být v pracovním procesu byla skoro povinnost. Maminka i táta nás milovali, ale neuměli dávat lásku najevo. Ani babičky ani dědové. Vlastně jeden ano, ale umřel, když mi bylo osm a bydlel dost daleko, tak jsme se neviděli často. Prostě rodiče mých rodičů nenaučili děti doteům a vyjadřování lásky, tak to rodiče neuměli dát najevo také. V podstatě se za doteky styděli. A tak nenaučli dotekům ani nás děti. Já se neuměla a neumím dotýkat manžela, pohladit své dítě jsem neuměla a tak jsem to nedělala. A dnes pláču, když vás poslouchám, protože jsem to já sama předala dál. Mého syna dotekem a objetí částečně naučila jeho žena (hodná snacha) a ta to naštěstí učí jejich děti. A já pláču, protože jsem neuměla láskyplnými doteky provázet svou dceru, když umírala na rakovinu. Věřím, že ji láskyplné doteky mohly uzdravit, ale já jsem to prostě neuměla. Díky, že to lidi učíte, díky, že dnes je svět otevřenější, dnes se mámy s dětmi i na veřejnosti mazlí, to je skvělé. S láskyplnými doteky je svět hezčí. Díky díky. A díky Štěpánovi a Melanii, že vás sem přivedli.
Děkuji za sdílení, i Vaše zkušenost může někomu dalšímu pomoci.
Věřím, že Vaše dcera Vaši lásku vycítila stejně jako Vy od svých rodičů. A přesně jak píšete, neuměla jste se dotýkat, neobviňujte se kvůli tomu a radujte se, že máte stále ještě možnost spoustu věcí změnit. Např. si užít doteku se svými vnoučaty, které pak budou vzpomínat, jak bylo s babičkou dobře a vyprávět o Vás svým dětem. A trénovat dotyky můžete určitě i s manželem ;-).
Přeji spoustu krásných dnů plných láskyplných doteků s Vašimi nejbližšími.
Hezký den, děkuji za Váš otevřený komentář. To je moc krásné, že to vše dnes vidíte. Ve své době jste přece dělala to nejlepší, co jste uměla a věděla. A ten cit a ty slzy, které teď pláčete, to uvolňují a léčí. Jsem dojatá spolu s Vámi <3 Denisa
Já Vás objímám, moje milá neznámá! Nic si nevyčítejte taky jsem vyrostla „bezdotykově“ a celý život se učím..manžel taky a taky se to učí. Lásku lze sdělit a vyslat i jinak..???. Určitě to všichni Vaši milovaní cítí. A Vy jste moc úžasná, protože to víte a uvědomujete si, že věci můžou být i jinak než v jakých jsme vyrostli ?
Super
Děkuji, Deniso, je to nádhera!
Dakujem pani Denisa, absolutne nove informácie pre mňa ???
Dekuji za krásný rozhovor. Moc me oslovil, protože jsem sama silně dotyková ale můj muž ne. Celých 55 let ve vztahu jsem strádala. Vždy jsem slyšela „Já na to nejsem. Vynahrazuji si to na dětech a vnoučatech a také v naší duchovní skupině, kde se objímáme při setkání i rozcházení. Jsem vděčná za celý kongres.P
Můj synek pětiletý nedávno večer po náročném dni v posteli před usnutím začal z ničeho nic plakat. Tak jsem k němu šla a ptala se ho, co se stalo? A on na to: Nic, jen moje tělo se potřebuje vybrečet. Tak jsem ho objala a chtěla jsem analyzovat čím by to mohlo být a nakonec mi to došlo a řekla jsem, už budu potichu. A to je ono, ty děti jsou prostě úžasný učitelé. 🙂
Krásný příběh! Děkuji, přesně tak to je 🙂 <3
Krásné a hluboké povídání o něčem, o čem si možná mnoho z nás myslí, že je jen něco obyčejného a nijak se nad tím nepozastaví. Děkuji Denise I organizátorům, za to, že dělají něco, co má opravdový smysl. Dnes mám narozeniny, je to krásný dárek.
Marta
Dakujem za velmi prospesne informacie. ♥️??
Moc dekuji. Citila jsem se nekdy „blbe“ kdy se objimame s detmi 6 a 8, pry jsou uz velci a aby na tom nebyli zavisli. Rikal jsem si, ze az budou v puberte, tak to nebudou tolik potrebovat, asi.. Nedava smysl je odhanet nebo nejak doma omezovat prijit se obejmout, kdyz to tak citi… Dekuji
Také já moc děkuji za krásný rozhovor.
Když jste mluvila o dotecích, vzpomněla jsem si na svou praxi v jedné mateřské škole. Nyní mi je 70 let.
Vystudovala jsem střední pedagogickou školu a jako 19ti letá byla přidělena na 3 měsíce k paní ředitelce MŠ.
Když byl polední klid musely všechny děti ležet na zádech a ruce mít pod hlavou. Na můj dotaz ? proč ? mi odpověděla “ protože děti jsou jak malá zvířátka a jenom by onanovaly “
Dokonce prstem ukázala na dva malé chlapce a ti neměli ani peřinu, protože to dělali často.
Když jsem se chtěla s dětmi pomazlit, tak mi to zakázala – protože by si potom děti moc dovolovaly a neposlouchaly. A dala mi “ dobrou radu “ pokud Vás dítě neposlechne, vezměte ho stranou a pořádně
mu zmáčkněte ruku, aby ho to bolelo. A skutečně, její třída byla absolutně poslušná. Proto k ní dávala
“ soudružka inspektorka “ mladé studentky na praxi. V mé další práci, jsem už nikdy nikoho tak “ zrůdného “ nepotkala.
Ale přesto, jakou škodu může jedna žena na dětech udělat.
Mám dvě malé vnučky, které chodí do lesní školky a vidím ten krásný vztah dětí mezi nimi a vychovatelkami.
Jsou teď na nějaký čas u mě – na vesnici v krásné přírodě a navzdory Korona-viru se každý večer “ šmudlíme “
Moc vás zdravím a ještě jednou děkuji za vaše hezké povídání o tom, jak jsou doteky důležité.
Ještě bych chtěla poděkovat Štěpánovi a Melanii za krásný dárek – Kongres “ uzdrav se “ .- k mým
zítřejším 70. narozeninám. Zároveň i za několik knížek, které jsem si během kongresu stačila
objednat a koupit. Díky moc !!!!!!!
Díky za krásnou a láskyplnou přednášku – poslouchat Denisu je pro mě vždycky pohlazením po duši. 🙂
Denisce děkuji za krasný rozhovor. Moc moc moc pěkné povídaní
Děkuji Vám Deniso za velice zajímavé povídání a přínosné informace..Velice nádherná energie z Vás vyzařuje a je vidět, že vše to děláte s velkou láskou a pochopením. Více vás… Přeji Vám hodně úspěchů v dalších aktivitách a mnoho spokojených klientů. Vám Melanie a Štěpáne děkuji za to, že jste Denisu zařadili do programu kongresu. Všichni tři jste skvělí. Děkuji
Mila Deniso, dekuji za krasna slova. Ja jsem take dotykova ;-). Pred par lety jsem adoptovala dcerku z Ciny, v te dobe ji bylo 15 mesicu. Vedela jsem, ze to nebude jednoduche, ale verila jsem si, ze po vychove 2 synu uz nejakou praxi mam. Jak jsem se mylila! To, v cem vyrustali moji synove tak samozrejme a prirozene od miminkovskeho veku, jsem musela budovat uplne od zacatku u dcerky. Nemela jsem zadnou literaturu ani odborne lekce (lepe receno, odmitla jsem je), jen jsem se ridila vlastnimi pocity a emocemi. Nebylo to vzdy lehke, protoze jsem od prirody velmi netrpeliva :-). Ziji v zahranici a velka vetsina matek po navratu z Ciny sve deti po par tydnech „odevzdala“ na xx hodin do pece nanny nebo „jesli“ , jen aby se mohly vratit zpet ke svemu zivotu a praci. Ja jsem se rozhodla svuj cas venovat 100 % sve dcerce. Z pocatku byla dcerka uplne prazdna, dotyky ji vubec nic nerikaly. Spala jsem s ni v jedne posteli, drzela
jeji rucku a broukala ji (jazykova bariera tu ze zacatku byla, takze jsem zvolila neutralni tony), pouzivala jsem esencialni oleje a lehke masaze telicka. Rano, po probuzeni jsem ji hladila vlasky a jen tak lezela vedle ni. Jeji prazdny a nicnerikajici vyraz po pouhych 2 tydnech vystridalo sevreni ruky, kazda i sebemensi reakce nas posunovala dale a davala mi dalsi energii. Malo jsem pouzivala kocarek, dcerku jsem vice nosila, tak nejak prirozene jsme spolu budovaly kontakt. Dcerka zacala nejen vnimat dotyky a objeti, ale i je vyzadovat a sama davat. Byl a je to stale pocit obrovskeho naplneni, tolik odlisneho od biologickeho ditete. Dnes mame spolu velmi silny vztah a ja verim, ze i diky dotykum. Pisi knihu o nasem pribehu a verim, ze se v nem mohou nalezt i rodice, kteri s adopci ditete nemaji vlastni zkusenost. Nekdy opravdu staci ridit se vlastnimi pocity. Uz si nepripadam „divna“. Dekuji za tvuj rozhovor zde, dnes vim, ze nejsem sama <3
Děkuji všem za krásné komentáře, hřejí mě na srdci! A Štěpánovi a Melanie za organizaci tak úžasné akce, a skvělé provádění 🙂
Deniso, moc pěkný rozhovor. Ráda bych se zeptala na vaginální mapování, nemám partnera a všechny mé vztahy moc intimne nefungovaly, první sex.zazitek hrozný a také v 5 letech operace slepého střeva, také trauma, takže bych rada věděla, jaký je rozdíl mezi jednorázovým sezením a víkendovým kurzem, co je lepší zvolit, pokud nejsem z Prahy? Děkuji Eva
Denisko, děkuji. Vás jsem si poslechla 2x. Melanii a Štěpánovi děkuji též. Za všechna tato videa, za nápad a za sdílení. Je mi 63 let a jsem za tyto informace velmi vděčná. Vnímám to jako osvětu, kterou dnešní společnost potřebuje. Vnímat informace, vstřebávat informace, třídit informace, podle každého z nás. Moc Vám děkuji.