Jarní Divoká Bylinková výzva

Divoký stravovací program ZDARMA  22.- 24. března 

Každý z nás má někde uvnitř své silové místo. Může to být konkrétní lokalita, ke které se váží silné emocionální vzpomínky nebo i povznášející zážitek. Pojďme si uvědomit, kde takový zdroj máme a vědomě jej aktivujme. 

Váš Štěpán

  1. Díky napsal:

    Štěpáne, moc krásně se to poslouchalo a vybavily se mi mžiky z dětství…děkuji

  2. Evka napsal:

    Děkuji Štěpáne, bylo to velmi příjemné si uvědomit své prožitky z dětství.

  3. Děkuji.. napsal:

    Štěpáne,moc děkuji za tento ,,návrat,, k hezkým vzpomínkám v dětství….vlastně se k nim také utíkám,mám je moc ráda…a ta místa se už bohužel také změnila….ale v mé mysli jsou stále stejně krásná……aaaach….Tak děkuji,že jsi,že jste i s Melanií…..krásné Duše…..děkuji…

  4. Dana napsal:

    Ahoj Štěpáne, děkuji za Tvé hezké vyprávění. Během poslouchání jsem si uvědomila, že vzpomínám na vůni paprik a hrušek v naší zahradě. Dnes se zahrady a vůně plodů také hodně změnily jako ve Tvém lomu s čistou vodou. Dnešní zahrady alespoň tady v Holandsku upravené trávníky s upravenými keři a zelenými ploty. Chudák příroda. V mé zahrádce – v mém ráji rostou převážně divoké a pěstované bylinky, trochu ovoce a zeleniny a samozřejmě keře oblíbené u včeliček, čmeláků, pestřenek a jiných insektů. Teď se v okolí usídlili straky a dělají jen neplechu. První jahody mi sezobali, ale už si je chráním pletivem. Nevím jak si ochráním maliny. Srdečně Vás zdravím a přeji šťastný návrat domů a ten týden volna si určitě udělejte.

  5. Vzpominky napsal:

    Ahoj Stepane,
    tento podcast mi tak moc otevrel oci a prisel v ten spravny cas… Ziji uz 5.rokem ve Svycarsku a jsem ve fazi rozhodovani – zabalit to tady a jit zpet do Cech, do regionu, kde jsem jak jsi sam rekl „zapustila koreny“, nebo zustat s pritelem tady. Tvoje vypraveni mi tak padlo do noty, dekuji, dekuji, DEKUJI!
    Moc se mi styzka, ale pri poslechu tveho podcastu jsem si uvedomila, jak moc je dulezite udrzet si tyto krasne vzpominky a v tezsich chvilich si je se zavrenyma ocima pripominat. Hned se mi v hlave vybavilo, jak jsem u babicky skakala do sena a chodila na kysely angrest, ktery jsem tak moc milovala…
    Preji pohodove dny cele vasi rodine! Petra

  6. Hanka KV napsal:

    Moc děkuju. Poslouchala jsem tvoje hezké vyprávění jako uspávanku na dobrou noc.

  7. Jana napsal:

    Štěpáne, naštartoval ste vo mne silu vrátiť sa do minulosti v láskavosti a radosti. Moja Brnenská babička a jej brat boli Sokoli telom aj dušou. Pobývali sme u strýca na jeho horskej chate, kde pitná voda bola v lesnej studničke a každá dažďová kapka sa uchovávala. Ako náhle začalo pršať,babička nás s bráchom vyzvala obliecť si plavky a pobehávať v daždi po zahrade. Keď sme už boli premočení, vymasírovala nás uterákom, zabalila do deky a doniesla teplú vodu s malinovým sirupom. Dodnes, keď prší a okolo mňa sa otvárajú dáždniky, vystavím sa dažďu a je mi nádherne. A často sa aj rozbehnem. Ako málo stačí, aby sme otvorili srdce láske. Vďaka Štěpáne. Aj tebe babi. S láskou Jana

  8. Vlasta napsal:

    Dobrý den Štěpáne, moc pěkně si mě nastartoval na vzpomínky z mého dětství a mládí. Nejen ,že jsem v té krátké chvilce, co jsi povídal ,v myšlenkách prošla hodně míst, které jsem milovala. A jak říkáš, to krásné ticho a malebné zákoutí se změnilo na veřejné pláně a už to nemá to kouzlo. Ale v mých vzpomínkách to nikdo nezmění. Pěkně jsem si i poplakala, ale už v mém věku se dojímám nad vším.Děkuji ,za pěkné povídání a pohlazení na duši. Vlasta.

  9. Nonnetta napsal:

    Tehdy nebyl koronavirus ,ale byl komunismus-také příkazy,zákazy -jako v každé době …..v dětství jsme neměli peníze na pouť ,v dospělosti si dokážeme vydělat miliony…..

  10. Věra napsal:

    „Nikdy nevstoupíš do stejné řeky.“ I ta klidná, tajemná, boží místa v časoprostoru naší maměnky Zeměnky musí projít, stejně jako naše vlastní životy, bouřemi, ztrátami a bolestným armagedonem, protože není jiné cesty, jak nalézt pravou hodnotu klidu, tajemství, Boha..

    Územie víl Na hoľnom kameni
    trilkuje škovránok.
    Ja si v tráve ležím
    vyzutý z topánok.

    Pozerám do neba v očiach sa mi mení a vôňa od lesa v povetrí zsa vlní.

    Ťahá ma za ňou, končí sa deň,
    tou lesnou bránou prekročím tieň.
    Ťahá ma za ňou, poétka noc,
    tam žijú víly,
    tak dobrú noc. Na lesnom papradí
    sedí, ja nedýcham. V priezračných šiatočkách
    čistotou vyniká.
    Jemná a malička v tom svete mesiaca,
    krehká je hranica a čiara deliaca.

    Ťahá ma za ňou,
    končí sa sen,
    je skoré ráno,
    začína deň.
    Škovránok spieva a ja spievam si s ním,
    vraciam sa domov, z územia víl.

    Pri horskej studničke
    vody sa napijem.
    Kto vie či niekedy
    ešte to zažijem.

    https://youtu.be/OU1q1LhEmuI

    Jsem ráda, že jsem vás na své pouti světem potkala, Melani, Štěpáne i vy tady všichni. Věrka.

Napsat komentář: Dana Zrušit odpověď

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře. Zásady zpracování osobních údajů